zdroj: www.bezpecnostpotravin.cz
Surimi je přejaté japonské slovo, kterým se označuje tradiční asijský pokrm či „polotovar“ vyráběný z ryb, jehož hlavním složkou je rekonstituovaná rybí bílkovina (a voda). V Asii je vyráběno asi 900 let, ale do Evropy a Ameriky se rozšířilo až ve 20. století. Nejčastěji se vyrábí z bílého masa málo tučných ryb, nejčastěji z tresky pestré či štikozubce obecného. Jako surimi se označuje i méně častý výrobek z libového masa suchozemských živočichů vyrobený stejným postupem (např. v Číně surimi z vepřového masa někdy smíchané s moukou a vodou).
Jak se surimi vyrábí?
Maso oddělené od nejedlých součástí ryb se v několika stupních rozmělní a vyluhuje, aby se zbavilo nežádoucích pachů a pachutí, a pak se částečně vysuší. Vzniklá bílá gumovitá hmota je pak určena k dochucení, aromatizaci (byliny, koření, glutamát, sůl) a příp. přibarvení a k tepelné úpravě. K udržení soudržné pružné gelovité konzistence nebo jako ochrana před mrazírenskými teplotami se přidávají nejrůznější látky (hydrokoloidy, transglutamináza, sacharóza nebo sorbitol, škrob, vaječný bílek, sojová bílkovina či olej). Výhodou je možnost zmrazení surimi jako polotovaru pro snadné konečné zpracování a bezpečnou distribuci a skladování. Vzhledem k tomu že výrobky ze surimi jsou již při výrobě tepelně zpracovány, tak se po rozmrazení mohou použít přímo ve studené kuchyni (do pomazánek, salátů, na jednohubky), nebo je dále tepelně upravit.
V asijských zemích surimi odedávna zpestřuje běžnou stravu tím, že umožňuje různé varianty ochucení a další kuchyňské úpravy. Připravují se z něho rybí koule, používá se k plnění zeleniny nebo k přípravě japonské speciality „kamaboko“ (rybí bochánky), k výrobě válečků „chicuwa“, které jsou na bambusové tyčince vařeny a poté krájeny na kolečka, k výrobě řezů trojúhelníkového tvaru označovaných „hanpen“ a konzumovaných s omáčkami. Atraktivní je výroba imitací krabích nožek, krevet, humřích ocasů apod. Surimi lze využít i do výrobků ve formě párků, burgerů, šunek, lančmítů aj.
Kupovat či nekupovat?
Pokud jsou výrobky označeny tak, že nemohou být zaměněny za produkty, které napodobují, je jen na spotřebitelích, zda si je koupí, nebo zda sáhnou po nesrovnatelně dražších krevetách apod. Vhodné jsou názvy typu Surimi a la krab, Surimi a la krevety, Surimi s krevetovou příchutí či Surimi krabí tyčinky – imitace.
Surimi nelze z hlediska výživové hodnoty porovnávat s rybami a mořskými živočichy. Průměrně obsahuje surimi 76 % vody, 15 % bílkovin, 7 % sacharidů, 0,1 % tuků a 0,03 % cholesterolu. Vzhledem k velmi nízkému obsahu tuku nejsou zdrojem vhodných nenasycených mastných kyselin. Na druhou stranu je výhodou nízká energetická hodnota, což ocení zejména ti, co si hlídají hmotnost. Zároveň se jedná o celkem hodnotný zdroj bílkovin. Vzhledem k rozličnými recepturám však složení kolísá v širokém rozmezí hodnot, je proto potřeba sledovat údaje na obale a vybírat výrobky s co nejvyšším podílem rybího masa a co nejnižším množstvím nepotřebných přísad.
Závěrem lze shrnout, že tyto "krabí" tyčinky sice s krabem nemají nic společného, nutričně se rybám ani jiným mořským živočichům nevyrovnají, ale na druhou stranu na nich většinou není nic špatného a lze je občas pro jejich snadnou přípravu a určitý podíl pozitivních živin do jídelníčku zařadit.
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
Pro ty, kdo nemají rádi "rybinu" mají tu výhodu, že jsou (podobně jako pangasius) bez barvy (pardon, povrch je přibarvován do červena), chutě a zápachu.
Já si z nich dělám "krabíkovou" pomazánku (viz vedlejší linie článků, můj komentář k článku o rybích rychlovkách) a nebo orestované na pánvi - to zpravidla ochucené česnekem, nebo obalené jemně ve stroiuhanbce, nebo na cibulce...
Teď jsem je ale dlouho nedělala, protože mi muž po návratu z Řecka koupil v Sapě pytel krevet a pytel kalamárů, takže si teď dělávám tyhle mražené mňamky.
Kdysi jsem semtam měla, momentálně nekupuju.Mám z nich podobný pocit jako z tavených sýrů.